V rovinaté krajině dolního toku řeky Ohře, jejímuž pozadí vévodí mohutná kulisa Českého středohoří, leží městys Brozany, úpravně vystavěný a hojně stromovím zakrytý. Jeho předními památkami jsou starožitný kostel a tvrz na ostrohu návrší, které se táhne nad městečkem. Ke tvrzi lez dojít dvojí cestou. Jednou se jde od mlýna, jehož renesanční rustika z 16. století se dosud zachovala, nahoru po dlouhých schodech. Druhou se přichází po výšině, kterou od tvrze odděloval hluboký příkop. Dnes je překlenut kamenným mostem. Na dně příkopu byly chudobné chalupy, jejichž doškové střechy svědčily, že zde žila nejchudší část městečka. Vlastní prostor tvrze se skládal z polovice ze dvora se zahrádkou, obytného domku, kolny a chlívů. Druhá polovice byla vlastním obydlím bývalých pánů. Když obydlí panské dávno z paměti místních obyvatel se vytratilo, panovala pověst, že toto stavení bývalo kaplí. Podivný tvar budovy se šestihrannými výstupky na třech stranách, s bohatou vnější i vnitřní výmalbou, pověst umocňoval.

Historie:
Ve 14. století mělničtí proboštové vystavěli na ostrohu nad Brozany pro své purkrabí dřevěnou tvrz. Ta byla na začátku 15. století přestavěna na tvrz zděnou. Jako své sídlo ji měli nejen purkrabí mělnických proboštů, ale i další majitelé brozanského panství.

Starou tvrz po roce 1559 přestavěl Zikmund Brozanský z Vřesovic na renesanční dvouposchoďový zámek. Vybudoval honosnou budovu. V roce 1563 ji nechal zvenčí ozdobit figurálními sgrafity a nápisy. Zachvěl se jejich popis a ten svědčí o nákladnosti a umělecké bohatosti nezvyklé u malého venkovského sídla.

V roce 1601 koupil brozanské panství Jan Zbyněk zajíc z Házmburka. Okamžitě začal s další přestavbou nedávno zvelebeného zámku. Přistavěl třetí patro a další dva arkýře. Dosavadní sgrafitovou výzdobu zachoval a rozšířil na další vnější stěny a třetí patro budovy ve formě renesančních sgrafitových psaníček.

V roce 1631, kdy Brozany patřily již Lobkovicům a sídlil zde jejich hejtman, byl zámek saskými vojsky vydrancován a vypálen. Zbořeny byly jeho hradby a dvůr. Od té doby zámek již nenabyl svého dřívějšího vznosného vzhledu ani společenského významu.

V roce 1880 zámek vyhořel. Horní dvě patra byla zbourána a zbytky sgrafitové výzdoby byly zakryty omítkou. Jednoposchoďová budova pak sloužila různým účelům.

V 50. letech minulého století byla budova zámku stavebně opravena pro potřeby jednotného zemědělského družstva, v 60. letech byla provedena oprava střechy a fasády a budova až do roku 1999 sloužila pro potřeby civilní obrany okresní národního výboru.

V roce 2002 byly po předchozím stavebně historickém průzkumu započaty záchranné práce na budově značně zchátralého zámku. Práce byly ukončeny v roce 2005 a obec získala velmi hezkou budovu, vhodnou k pořádání různých kulturních akcí a jiných setkání.